Země výskytu
Pokud byste chtěli tohoto tvora spatřit ve volné přírodě, museli byste se vydat až za velkou louži. Původní divoký prapředek vašeho zvířátka totiž pochází z jednoho ze dvou sladkovodních jezer ve státě Mexiko.
Axolotl ve volné přírodě se stal již dávno kriticky ohroženým druhem.Navzdory jeho ohrožení ve volné přírodě se ale poměrně snadno odchovává laboratorně, a proto jsou i tendence vyškrtnou axolotla ze seznamu ohrožených druhů.
Původ jména
V literatuře lze o něm též mnohdy informace najít pod označením tygří mlok.V mytologickém překladu bývá Axolotl spojován se jménem boha znetvoření a smrti „Xolotl“.
Axolotl
ěkdy se mu také říká vodní dráček nebo tygří mlok. Je to obojživelník s nápadnými vnějšími žábrami. Dosahuje hmotnosti až 300g.Velikost 25-35cm. V přírodě je obyčejně tmavě šedý nebo černý, ale v zajetí se většinou chová albinotická varianta. V současnosti již existuje více vyšlechtěných barevných variant. Představuje klasický příklad obojživelníka, který dosahuje pohlavní dospělosti již v larválním stadiu (tzv. neotenická forma). Axolotl má groteskní vzhled. Ve stádiu pulce má hlavu, na které jsou oči, dva otvory pro nádech vzdušného kyslíku, tlama, keříčkovité žábry, tělo, ocas s kožním lemem, dva páry končetin, kloaku. Na předních končetinách má 4 prsty, na zadních jich má 5. Pokud má černé konečky prstů, znamená, že je připraven k rozmnožování.Dospělý jedinec po metamorfóze již nemá na hřbetě kožním lem a také žábry se po metamorfóze vytratí. Pohlaví axolotlů se rozlišuje podle vzhledu kloaky, která je u samců nápadně zduřelá. U pohlavně dospělých larev jsou také samičky o něco větší a širší než samečci. V přírodě většinou nedochází k proměně do pozemní formy, ale v zajetí se to občas dá uměle vyvolat. Zvláštností tohoto zajímavého tvora je, že je schopen obnovovat ztracené části těla. Dříve byl pojídán jako pochoutka v Mexico City, ale dnes je chráněný. Dožívá se i více než 20 let.